Analýza aktivit politických stran v oblastech témat důležitých pro mladé lidi
Komentář k analýze
Výsledky analýzy témat důležitých pro mladé lidi v ČR ukázaly, že většina z nich je důležitá i pro současné parlamentní strany. Tento sdílený zájem však neznamená shodu na konkrétních řešeních. Ale i o tom je demokratická politika. O diskusi nad rozdílnými názory na to, jak by se věci měly posouvat kupředu. Pozitivní změna pro jedny může znamenat negativní změnu pro druhé. Politika je o otevřené debatě, kde mohou zaznívat různé názory. Pozitivní změna je tedy otázkou míry konsenzu napříč politickým spektrem. V demokratické politice se má hledat takové řešení, které přinese blaho co největší skupině obyvatel státu. Aktivní přístup k nějakému tématu tak může mít podobu jeho aktivní podpory, či jeho aktivního odmítání, přičemž je vždy nutné, aby opozice přinášela svá vlastní, alternativní řešení. Pojďme se v tomto komentáři krátce zastavit nad výsledky analýzy aktivit politických stran v tématech, která nejvíce rezonují mezi mladými.
Témata analýzy
Z výzkumu společnosti Behavio pro iniciativu Youth, Speak Up! vyplynulo 10 hlavních témat, která jsou důležitá pro mladé lidi ve věku 18–29 let před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021:
- vlastní bydlení pro mladé,
- odpovídající tresty za znásilnění,
- flexibilita v pracovních úvazcích pro rodiče,
- výuka kritického myšlení a mediální gramotnosti,
- nižší daňová zátěž,
- ochrana naší fauny i flory (boj proti suchu),
- kvalitní systém vzdělávání pro učitele,
- stejný plat i pracovní podmínky pro muže i ženy,
- klimatická změna,
- péče o duševní zdraví.
Analýza se však nezabývá dvěma z těchto témat. Zaprvé klimatická změna je příliš širokým tématem, které je navíc v analýze zastoupeno již mnohem více uchopitelnou otázkou ochrany naší fauny a flóry (boje proti suchu). Zadruhé řešení tématu výuky kritického myšlení a mediální gramotnosti není možné přímo vázat na kroky politických stran, ale spíše tvůrců rámcových vzdělávacích programů a případně konkrétních učitelů a ředitelů. Výuka kritického myšlení a mediální gramotnosti navíc může být významně podpořena kvalitním systémem vzdělávání pro učitele, které jako další téma zůstává v analýze zahrnuto. Analýza se proto ve výsledku zabývá následujícími osmi tématy:
- vlastní bydlení pro mladé,
- odpovídající tresty za znásilnění,
- flexibilita v pracovních úvazcích pro rodiče,
- nižší daňová zátěž,
- ochrana naší fauny i flory (boj proti suchu),
- kvalitní systém vzdělávání pro učitele,
- stejný plat i pracovní podmínky pro muže i ženy,
- péče o duševní zdraví.
Objekty analýzy
Hlavní a jedinou otázkou analýzy je to, jaká byla aktivita hlavních politických sil v České republice při řešení výše uvedených témat. Jako objekty analýzy proto byly vybrány všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně v letech 2017–2021 vlastním poslaneckým klubem:
- ANO,
- ČSSD,
- KDU-ČSL,
- KSČM,
- ODS,
- Piráti,
- SPD,
- STAN,
- TOP 09.
Metoda
Cílem analýzy je určit, nakolik byly sněmovní politické strany v letech 2017–2021 aktivní v prosazování pozitivní změny u témat důležitých pro mladé lidi. Za nejvýznamnější změnu z hlediska viditelnosti i praktického dopadu v dané oblasti lze považovat legislativní změnu. Ke každému z témat je proto přiřazeno jedno závěrečné hlasování poslanců o nejvýznamnější legislativní změně znamenající významný posun v dané oblasti kýženým směrem vzhledem k odpovědím respondentů. V případě tématu vlastního bydlení pro mladé bylo tedy kritériem zvýšení dostupnosti vlastního bydlení pro mladé lidi, v případě tématu odpovídajících trestů za znásilnění jde o zpřísnění trestů za znásilnění apod.
Jednotlivé politické strany přirozeně mohou vnímat pozitivní změnu v daných tématech různým způsobem a i při vzájemné shodě by ji například chtěly prosazovat odlišnými cestami. Nesouhlas s vybraným legislativním návrhem tedy ještě nemusí nutně znamenat odpor k pozitivní změně v daném tématu, ale pouze odlišný pohled na způsob jejího prosazení. Pro jednotný popis aktivit politických stran je však i přesto nutné vybrat konkrétní legislativní návrhy s jasnou pozitivní změnou v daném tématu a sledovat aktivity politických stran v jejich rámci.
Strany jsou následně rozděleny do kategorií podle toho, zda strana vybranou legislativní změnu s pozitivním dopadem v daném tématu:
- aktivně podporovala – strana většinově hlasovala pro pozitivní změnu v daném tématu a navíc se podílela na předložení dané legislativní změny,
- podporovala – strana většinově hlasovala pro pozitivní změnu v daném tématu,
- byla neutrální – strana byla během hlasování rozdělená na podobně silné tábory nebo se ve sněmovně o žádném relevantním zákonu nehlasovalo,
- nepodporovala – strana většinově hlasovala proti pozitivní změně v daném tématu.
Pro rozdělení stran do těchto kategorií tedy slouží jejich postoj během klíčových hlasování na půdě Poslanecké sněmovny v předmětném volebním období. Pro jednotlivá témata přitom byly určeny následující klíčové zákony.
Vlastní bydlení pro mladé
- Novela kromě jiného stanovuje závazné podmínky pro žadatele o hypoteční úvěry, které na základě nařízení ČNB musí jednotliví poskytovatelé hypotečních úvěrů dodržet. Jednou z nich jsou mírnější podmínky pro uchazeče do 36 let, konkrétně se jedná o zvýšení ukazatele LTV (podíl objemu hypotéky k ceně nemovitosti) na 90 % (původně 80 %), dále zvýšení o 5 procentních bodů na 50 % ukazatele DSTI (výše splátek k měsíčnímu příjmu) a o zvýhodnění ukazatele DTI (celkově zadlužení k celkovým příjmům) o jednoroční násobek čistých příjmů, tedy na osminásobek. Zjednodušení podmínek pro mladé lidi na získání hypotečního úvěru navýší částku, kterou budou moci pro koupi vlastní nemovitosti získat. Vlastní bydlení se tak pro ně stane dostupnější.
- Návrh zákona předložila vláda – z 12 přítomných členů vlády pro něj hlasovalo 12.
- Při závěrečném hlasování po vrácení návrhu zákona senátem hlasovali pro návrh poslanci ANO, SPD, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Návrh naopak nepodpořili poslanci ODS, Pirátů, TOP 09 a STAN.
- Nepodpora čtyř stran v případě daného legislativního návrhu neznačí přímé vystupování stran proti ulehčení podmínek získání vlastního bydlení pro mladé, ale odpor vůči přílišnému rozšiřování pravomocí, ohrožení nezávislosti a politizaci České národní banky, jak ukazují výroky zástupců příslušných stran během jednání pléna sněmovny. Někteří poslanci z řad ODS, Pirátů nebo TOP 09 také upozorňovali, že změna zákona podle jejich názoru situaci na trhu s bydlením jenom zhorší a novela by například mohla vést dokonce k horší dostupnosti hypoték pro mladé.
Odpovídající tresty za znásilnění
- Do Poslanecké sněmovny nebyla v končícím volebním období předložena žádná novela trestního zákoníku, která by navrhovala zpřísnění trestů za znásilnění. V závěru volebního období sice byla svolána mimořádná schůze, jednání však bylo přerušeno na neurčito. Podle advokátky Lucie Hrdé by se přitom měla změnit spodní sazba, aby nebylo možné za závažné trestné činy, mezi které znásilnění patří, ukládat podmínky. Advokátka ale zároveň uvádí, že nízké tresty jsou komplexní problém, který začíná u toho, že se ukládat dají a pokračuje přes zaplněnost věznic, která káže neukládat odnětí svobody, když to není nutné. Další možností ke sledování v tomto tématu by sice byla tzv. Istanbulská úmluva (Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí) – o té se ale doposud v Poslanecké sněmovně nehlasovalo.
Flexibilita v pracovních úvazcích pro rodiče
- Zákon zavádí institut sdíleného pracovního místa, které spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje kromě jiného i zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi.
- Návrh zákona předložila vláda – z 15 přítomných členů vlády hlasovalo pro 13 a proti nikdo.
- Při závěrečném hlasování ve třetím čtení hlasovali pro návrh poslanci všech stran.
Nižší daňová zátěž
- Jde o tzv. daňový balíček, který zrušil institut tzv. superhrubé mzdy, čímž došlo k faktickému snížení daně z příjmu fyzických osob na 15 % z hrubé mzdy. Zároveň došlo k navýšení slevy na poplatníka z 24 840 Kč v roce 2020 na 27 840 Kč v roce 2021 a 30 840 Kč v roce 2022.
- Návrh zákona předložila vláda – z 9 přítomných členů vlády hlasovalo pro 9.
- Při závěrečném hlasování po vrácení návrhu zákona senátem hlasovali pro návrh poslanci ANO, ODS a SPD. Naopak proti návrhu hlasovali zástupci Pirátů, ČSSD, KSČM, TOP 09 a STAN. Nejednotně hlasovali poslanci KDU-ČSL.
- Nepodpora pěti stran v případě daného legislativního návrhu neznačí neochotu snížit daňovou zátěž, ale spíše nesouhlas s radikálním snížením příjmu státního rozpočtu bez náhrady, což zaznělo i během diskuze na plénu sněmovny. Přínos novel zpochybnili také někteří odborníci a například předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila, že výpadek v příjmech státního rozpočtu způsobený legislativní změnou ani není možné v současnosti realisticky nahradit, což by mohlo vést k rychlejšímu spuštění tzv. dluhové brzdy.
Ochrana naší fauny i flory (boj proti suchu)
- Zákon umožňuje například vznik komisí pro sucho, které budou v případě sucha rozhodovat o opatřeních obdobně, jako je tomu při povodních. Mohly by například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Na návrh senátu vložili poslanci do novely například administrativně jednodušší způsob odstraňování vodních děl za účelem obnovy přirozených koridorů drobných vodních toků.
- Návrh zákona předložila vláda – ze 14 přítomných členů vlády hlasovalo pro 14.
- Při závěrečném hlasování po vrácení návrhu zákona senátem hlasovali pro návrh poslanci všech klubů s výjimkou ODS.
Poslanci původní sněmovní verzi zákona ve třetím čtení podpořili včetně zákonodárců ODS. Senátoři následně přijali některé změny a návrh zákona vrátili Poslanecké sněmovně, s čímž souhlasili i všichni senátoři ODS. Ovšem při následném sněmovním hlasování o vráceném návrhu zákona poslanci senátní verzi zákona nepodpořili – žádný z poslanců ODS však tento krok na jednání pléna nevysvětlil.
Kvalitní systém vzdělávání pro učitele
- Podle novely se učiteli na jeho žádost poskytne volno pro vlastní vzdělávání nebo tvůrčí činnost v délce 5 až 12 měsíců jedenkrát za 10 let.
- Návrh zákona předložila skupina poslanců z klubů STAN, ČSSD, SPD a TOP 09.
- Novela se zatím neprojednávala ani v prvním čtení.
Stejný plat i pracovní podmínky pro muže i ženy
- Legislativní změna už je sice obsažena v části o flexibilitě v pracovních úvazcích, má ale minimálně stejnou relevanci i zde s ohledem na to, že usnadňuje zaměstnávání zejména žen na rodičovské dovolené. Do Poslanecké sněmovny nebyla v končícím volebním období předložena žádná novela či návrh na vydání zákona, který by se přímo snažil řešit problematiku nerovnosti platů či pracovních podmínek mužů a žen.
- Zákon zavádí institut sdíleného pracovního místa, které spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje kromě jiného i zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi.
- Návrh zákona předložila vláda – z 15 přítomných členů vlády hlasovalo pro 13 a proti nikdo.
Při závěrečném hlasování ve třetím čtení hlasovali pro návrh poslanci všech stran.
Péče o duševní zdraví
- Novela obsahuje kromě jiného i změnu zákona o sociálních službách, zákona o zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, a to s cílem legislativně vymezit centra duševního zdraví. Poslanci novelu přijali, senátoři ale upozornili na problémy, které v Poslanecké sněmovně vznikly v rámci komplexního pozměňovacího návrhu (aktivní v tomto ohledu byly zejména senátorky KDU-ČSL – Šárka Jelínková a Miluše Horská). Nově by měla mít centra jednoho zřizovatele, byť má většina dva – na změnu je však málo času a navíc by se tak zablokoval vznik nových center iniciovaný poskytovateli sociální péče. Senát i z tohoto důvodu vrátil novelu do sněmovny s návrhem na odložení účinnosti o tři roky, což by dávalo prostor vše připravit dle potřeby. K projednání novely by se poslanci měli vrátit v září 2021.
- Návrh zákona předložila vláda – z 13 přítomných členů vlády hlasovalo pro 13. Jelikož se ale část zakotvující centra duševního zdraví dostala do návrhu až s komplexním pozměňovacím návrhem, nelze vládním stranám přiznat aktivní podporu.
- Při závěrečném hlasování ve třetím čtení hlasovali pro návrh poslanci všech stran kromě Pirátů. Piráti sice přijetí legislativního návrhu nepodpořili, ale pirátská poslankyně Olga Richterová během debaty přímo obhajovala existenci center duševního zdraví, kterou ale naopak ztěžovalo přijetí komplexního pozměňovacího návrhu, což později potvrdili odborníci. I když tedy v případě daného legislativního návrhu Piráti změnu nepodpořili, jejich postoj je vůči institucionalizaci center duševního zdraví pozitivní.
